Tento příběh je podle skutečné události:
Takže... Můj papá koupit moc ,,pěkné" hodiny a dal je do obýváku. Mamka řekla že takovou šílenost tam nechce ať to dá okamžitě pryč.
Dal je tedy do ložnice. Asi v 11 hodin sem slyšela jak někdo dupe a něco se dělo. Ráno jsem zjistila, že otec nemohl tím hlukem, co vydávaly hodiny spát.
Když jsem přišla domů ze školy, k mému nemilému překvapení (spíše bych měla říct zděšení, to se nedá vyjádřit) jsem něco uslyšela nad hlavou... Bylo to strašné málem jsem přišla o život! Ano, správně, byly to ony. Ty hodiny. Stropila jsem rakovou scénu, že sem se pak bála aby si nepřišli stěžovat sousedi.
A že nevíte kde skončily? Jestli hádáte záchod, máte pravdu. Pojem o čase byjsme měli mít všude a vždy. Dvojitá šipka (z toho vyplývá) že teď nemám klid ani na záchodě.
Poté jsem se dozvěděla strašnou pravdu! Táta ty hodiny koupil, jen proto, že se o ně hádaly nějaké babky, tak aby je naštval :D
Ano a to je konec!
jeee! :D ja chi ty hodiny taky! :D jak vypadaj?